Co mě teda dostalo na kolena na první dobrou, je vůně. Je plná a výrazná a praští vás do nosu takovou náloží bylinek, že z toho překvapeně vytřeštíte oči. Představte si kombinaci růže, pačuli, rozmarýnu, ylang ylang, cedru, přesličky, pelargonie, měsíčku, pomeranče, heřmánku a neroli. Zní to jako neslučitelná směska, ale věřte mi, že výsledek je fascinující! Šamponu používám na vlasy s délkou pod ramena asi 1 lžičku a myju vždycky 2x. Poprvé šampon pění minimálně, podruhé už vám pod rukama bublinky nabobtnají. Stejně bych ale celkově pěnění označila jako střední až menší. Tak abyste nebyli překvapeni, že na hlavě nemáte bublinkaté afro. Šampon se oplachuje snadno, vlasy jsou po něm měkké a poddajné. Rozhodně ne vrzavé, jako po mýdle. Moc příjemná je vůně, která se line celou koupelnou a je silně návyková.Kondicionér je poměrně hutný a krémový a připomíná spíš krémové máslo. Co je teda hodně nezvyklé, tak že vlasy kondicionér doslova vcucnou. Nanesete si trošku produktu na ruku, chcete rozetřít do vlasů a celá dávka vám zmizne! Vy ale musíte zachovat klid a hlavně – nepřidávat! Je to past! Vám se zdá, že ve vlasech nic nemáte a pod rukama vám nic neklouže. Tudíž máte nutkání dávku zdvoj/troj/čtyř/násobit. Nedělejte to. Pokud to s kondicionérem přeženete, budete si vlasy mýt další den znovu. Je hodně výživný (srovnala bych ho třeba s Ponio Oriental Chai) a chce to dávkovat s rozumem. Pokud vás hodně irituje, že si mnete zdánlivě suché vlasy, snažte se kondicionér od začátku rozetřít do vlasů rovnoměrně. Takže ne jednu dávku na jedno místo a odtamtud se snažit roztírat, ale naopak – promnout kondicionér mezi dlaněmi a prsty a těmi vlasy teprve promasírovat.
